mediální floskulí je "vítěz voleb", ale také v podstatě vše co vypustí politik z huby.

mediální floskulí je i označování politickou stranou sama sebe za "demokratickou sílu" a tím zdůrazňování, že někdo jiný není.

další floskule/(z poslední doby), co mi rvou uši jsou např.:

"státotvorná konstruktivní opozice"

"opozice všech demokratických stran"

"druhá nejsilnější strana"

A uz nás zase obchází duch ústavy.

Vítěz voleb existuje. Buď ve většinovém systému má nejvíc hlasů, nebo v poměrném ústavní většinu. Pak se nemusí ohlížet na opozici a lze tedy mluvit o vítězi.

Ano, to je pravda. Ale mluvíme o výsledku našich voleb, které nejsou ani většinové, ani nikdo nezískal ani prostou většinu. Takže mluvit o vítězi je mimo.

Babiš získal necelých 30 %. To znamená, že 70 % voličů ho ve vládě nechce. A když se přičtou i ti, kteří hlasovali nepřijitím k volbám, hlasovalo pro něj asi 16 % voličů. To není nijak velká podpora.

Toto se dá použít na všechny strany, které se účastnily voleb a výsledkem bude jenom to, že Babiše nechtěl nejmenší počet voličů.

No k tomu rozboru bych měl pár poznámek:

- pokud se tvrdí, že ústava nezná pojem "vítěz voleb", tak je třeba přiznat, že ústava nezná ani nic jako "kandidát s největší šancí sestavit většinovou vládu". Obojí jsou zcela subjektivní pojmy, takže buď můžeme používat oba anebo ani jeden z nich.

- za druhé, ať se nám to líbí nebo ne, tak Zeman si ústavu skutečně nijak neohýbá a nelze ho vinit z toho, že je "blbě" napsaná. Ústava říká, že prezident "jmenuje předsedu vlády" a tečka, nejsou k tomu určené žádné další podmínky. Stejně tak neexistuje nic jako 3 pokusy o sestavení vlády a pak konec. Prezident sněmovnu rozpustit výslovně MŮŽE, ale NEMUSÍ. Skutečně to ústava takto říká.

- tyto volby dopadly velmi nestandardně oproti minulosti, takže se na historii nelze odvolávat. Pokud by Zeman trval na tom, že jmenuje někoho se 101 podpisy, tak by nejspíše nejmenoval nikoho, protože 101 mu nikdo nepřinese.

Musím opravit. Přímo v textu ústavy to není, ale ve výkladu Ústavním soudem ano. ÚS jasně říká, že jmenován má být kandidát schopný sestavit vládu s důvěrou. Takže Zeman ohýbá legitimní výklad ůstavy, což je de facto totéž co text ústavy.

Dále bych netvrdil, že ústava je blbě napsaná. Význam slova "může" je dvojaký. Ve smyslu mohu (ale nemusím) a ve smyslu mohu, tedy mám k tomu podmínky, je mi to dovoleno. Protože ústava zjevně nepočítá s vládou bez důvěry, lze odvodit, že text "může rozpustit sněmovnu" je použit v druhém slova smyslu, tedy že za těchto podmínek smí (může) prezident sněmovnu rozpustit a že se to od něj očekává.

Že dopadly volby nestandardně musím souhlasit, ale řešení existuje. Kdyby Zeman jmenoval kohokoli (i netsraníka) dohoda napříč sněmovnou by byla v zásadě možná. Zeman v podstatě jmenoval jediného člověka, který dohodu neumožňuje, tedy přesně proti duchu ústavy.

Máte úplnou pravdu, je nesmysl, aby lůza volila.

Kde to čtete?

Váš blog se tváří jako fundovaný právní rozbor a přitom je to jen rigidní hraní si se slovíčky, asi jako když se budeme dohadovat, že neexistuje váha, ale hmotnost.

Stejným způsobem je totiž mediální floskulí vámi použité slovo "vydírání".

Vydírání je termín z trestního zákoníku jako jeden z trestných činů.

Rigidně vzato, buď nějaké jednání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu vydírání, nebo to vydírání není. Takže použití tohoto termínu mimo rámec TZ je naprosto irelevantní.

Takže stejná mediální floskule.

Můj blog se určitě netváří jako fundovaný právní rozbor. Na to jsou jiní. Používá jen jejich závěry.

S tím vydíráním také nemáte pravdu. Slovo vydírání má (i díke tomu, že je za určitých okolností!!! trestným činem) zcela konkrétní a definovanou náplň. Je naprostý nesmysl, že mimo rámec TZ je použití tohoto termínu irelevantní. Trestní zákoník nastupuje, až když toto vydírání nabývá určité, společensky nepřijatelné, síly.

O těchto volbách se dá říci, že v nich vyhrály strany a prohráli občané.

Floskule nefloskule.

Demokratické strany ne. Sekta a extrémisté.

Tak málokdy zvítězí jediná strana tak zřetelným náskokem, že sloupec znázorňující její zisk výrazně trčí nad sloupci znázorňujícími zisky ostatních stran. Opravdu působí jako Sněhurka mezi osmi trpaslíky, jak jsem kdesi četla.

Možná se z toho šoku časem vyspíte.

Kde konkrétně jsou popsány podmínky "vítězství" při volbách do sněmovny?

Tech pripominekk clanku je opravdu hodne. Co prispevek, to zvlastni inerpretace ustavy a take kritika osob zainterestovanych v tomto procesu. Pro mne je to ukazka nedostatene propracovani volebniho radu. Jako byvali technolog (postupar) v zahranicni firme, kde musel byt postup vyroby (opravy) presny, nemohu si pomoci s udivem, ze za tech 24 let CR jsme si to nedokazali opravit. Pripomenu ty tri urednicke vlady (jedna bez podpory Snemovny), "patova" situace po volbach, handrkovani o "koalicni" smlouvu mezi stranami (posledne trvajici 93 dni) a kdyz pridam dnesni situaci, je to uzasne jak muzeme existovat. Take pripomenu vsem diskutujicim o historii tohoto systemu. Po roce 1863, kdy padla Bachova diktatura v Rakousku, byla ustanovena konstitucni monarchie s volebnim systemem ktery je trvajici s mensimi upravami do dneska. Pracoval dobre pro cisarstvi, ale nepracoval dobre za prvni republiky a pracuje s velkymi zadrheli i dnes.

Kdo konecne propracuje volebni system presne urci kroky (bez jakykoliv diskuzi) jak pokracovat v dosazeni statnich struktur? Znam system ktery dokaze. Ale neni to diskuze pod tento clanek. Tak priste.