Proč ústava pláče a Zeman se chechtá

aneb zamyšlení nad zákonem, jež tady již neplatí. Ústavou České Republiky. čl. 59 Ústavy ČR "Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony."

   Děsí mne, kam se tato republika ubírá. V přímém přenosu vidíme, jak mocenské duo prezident - premiér rozbíjí demokratické principy našeho státu a ovládají parlamentní demokracii.

Proč to tvrdím?

   V okamžiku, kdy je na půdě PS vyžádáno hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, kterou vede Andrej Babiš vystoupí prezident a prohlásí (mezi řádky): " jste směšní, vyslovujte si nedůvěru jak chcete, vládnout bude stejně Babiš. Já to zařídím, nikoho jiného nejmenuji." A politici sklopí uši a vůle k vyslovení nedůvěry se rozpadá. Co je ještě horší, začnou se vymlouvat, že by mohl Zeman jmenovat svou vládu a držet ji u moci až do konce volebního období bez důvěry.Přitom oba postupy jsou protiústavní.

Proč?

   Předem upozorňuji, že nejsem právník ani nemám právní vzdělání. Odmítám to však jako handicap při chápání ústavy. Zákon, pokud má být občany dodržován, musí být napsán pro občany srozumitelně. Jinak je to špatný zákon a já se domnívám, že ústava ČR špatný zákon není.

   Zpět tedy k ústavě. Ústava v článku 68 mluví o jmenování premiéra prezidentem. Zdánlivě neklade žádné podmínky na jmenovanou osobu.  Ale pouze zdánlivě. Ve skutečnosti je třeba vzít v úvahu nejenom tento článek, ale i fakt, že jmenovaný může tento post zastávat trvale pouze po vyslovení důvěry sněmovnou. Pokud odmítneme myšlenku, že tvůrci ústavy koncipovali sestavovaání vlády podle stejných pravidel jako hra v kostky či ruleta, vyplývá z toho zásadní podmínka pro jmenovaného premiéra - musí zde být pravděpodobné, že tu důvěru může získat. Pokud je naopak zřejmé, že ji získat nemůže, stává se takové voluntaristické jmenování protiústavní.

   A tady jsme u jádra pudla. Podle mého bylo takto protiústavní už první jmenování A. Babiše premiérem. Zeman totiž měl k disposici jednoznačné vyjádření většiny sněmovny, že vláda vedená Babišem  důvěru nezíská. Což se také stalo a stálo nás třičtvrtě roku vládnutí v demisi.

   Za stejně protiústavní považuji Zemanovo prohlášení, že v případě  vyslovení nedůvěry jmenuje premiérem opět Babiše. Ze stejného důvodu - jmenuje člověka, který nesplňuje předpoklad získání důvěry. V podstatě tím Zeman sněmovně odebral právo vyslovit premiérovi nedůvěru.

   Co je snad ještě horší je, že tyto Zemanovy excesy se stávají pro mnohé přijatelnoui normou. Ústavní právníci se shodují (asi bych měl použít minulý čas), že pokud není stanoveno jinak, musí prezident konat bez zbytečných průtahů. Tedy i jmenovat nového premiéra v případě vlády bez důvěry.  Přesto dnes politici hrozí tím, že si Zeman najmenuje svou vládu a bez důvěry ji bude držet u moci po zbylé dva roky. To jsou opravdu dva roky doba bez zbytečných průtahů? Nepřipomíná to termín "dočasně"?

Opravdu si zlý, pomstychtivý stařec může hrát s naší společností jak kočka s myší?

Opravdu si může dovolit premiér prohlásit: "Nikdy neodstoupím, zapamatujte si to!"?

Opravdu je Ústava ČR jen bezvýznamným cárem papíru?

Tůma Jindřich

P.S. Stejný názor jsem v minulosti zaznamenal u ústavních právníků, bohužel dnes slyšet nejsou.